Steve Jobs založil firmu Apple v roce 1976 společně se Stevem Wozniakem. Vrhli se na vývoj a výrobu osobních počítačů a v roce 1984 přivedli na trh Macintosh, osobní počítač typu „vše v jednom“ ovládaný skrze grafické prostředí a myš. O rok později byl ze společnosti vykázán, ovšem v roce 1996 přišel jeho velký návrat. Stagnující Apple dokázal dostat ze dna na technologickou špici. Podílel se na vývoji počítačů iMac, přehrávačů hudby iPod, mobilních telefonů iPhone či tabletů iPad. Dokázal nastavit technologické trendy a určil směr vývoje celému odvětví.
Už počátek jeho životního příběhu připomíná legendu. Narodil se v San Franciscu a záhy byl dán k adopci, jeho adoptivní rodiče ho pojmenovali Steven Paul, střední školu absolvoval roku 1972 v kalifornském Cupertinu. A pak zasahuje osud: mladý Jobs se přihlásí na vzdělávací kurzy u společnosti Hawlett-Packard, ke které záhy nastupuje na praxi a potkává zde Steve Wozniaka přezdívaného Čaroděj ze země Woz. A oba dva propadají hitu té doby, počítačové hře Atari. A to do té míry, že Wozniak navrhne vylepšené schéma základní desky, v níž redukuje počet použitých součástek a Steve Jobs návrh společnosti Atari prodá. A tohle rozdělení má napříště přetrvat: Wozniak navrhne, Jobs prodá.
Tou dobou už přemýšlí Woz o konstrukci vlastního počítače, protože ty stávající mu nevyhovují. Má na mysli počítač, který by byl dostatečně levný a dostupný pro každého fanouška počítačů. A Jobs ho přesvědčí, aby si založili společnou firmu: když už nic jiného, bude to skvělá reference do budoucna. Prodávají Wozovu kalkulačku HP (dostal ji za její návrh) a Jobsovu obstarožní dodávku VW a 1300 dolarů počáteční investice je zde. V roce 1975 vzniká první počítač Apple I s až 8KB RAM. A všem se líbí. V dubnu 1976 Jobs s Wozniakem zakládají společnost Apple Computers, jméno vybírají podle toho, aby se v abecedním seznamu dostali vždy na první místo. Apple I jde do prodeje za cenu 666,66 dolarů a když se prodává prvních sto kusů, je zřejmé, že Apple Computers nebude jen krátká životní zastávka. Téhož roku získávají do Apple první investici, která jim umožní další rozvoj. O rok později přichází Apple II a s ním naprostý úspěch: tohoto počítače se do roku 1993, kdy se přestala vyrábět jeho poslední modelová obměna, prodalo několik milionů kusů a v americkém školství se stal nejrozšířenějším počítačem, se kterým se studenti setkávali ještě po roce 2000.
V roce 1980 vstupuje Apple na americkou burzu, tři stovky investorů a spolupracovníků se stávají přes noc milionáři, šlo o nejúspěšnější vstup na burzu od éry Fordu. Jenže tím se také mnohé mění: firmě začínají vládnout akcionáři a v průběhu osmdesátých let gradují rozpory.
V roce 1984 přichází další přelom: domácí počítač Macintosh, první počítač s grafickým rozhraním. To Jobs odkoupil od společnosti Xerox a vsází na to, že domácí uživatelé budou raději počítač ovládat myší a pomocí ikonek, než skrze příkazovou řádku znakového terminálu. Jak prostě to dnes zní, ale tehdy šlo o revoluci, která předznamenala způsob ovládání počítačů pro další minimálně čtvrtstoletí. Jenže Jobsovy způsoby při prosazování tohoto počítače, pokles prodeje i celého trhu v tomto roce a další faktory způsobily, že se výkonný ředitel Apple John Sculley (najat v roce 1983) rozhodl s Jobsem rozloučit. Zakladatel opouští Apple.
Jobs se nevzdává a ještě v roce 1985 zakládá společnost NeXT Computer, která vyvíjí technologicky velmi pokročilou pracovní stanici, se kterou konkuruje Apple na univerzitách. Ačkoliv jde o velmi pokrokovou technologii i skvělý operační systém, velké prodeje se nekonají. Druhou jeho „hračkou“ se stává filmové studio Pixar, které si koupil od Lucasfilmu v roce 1986.
Počátek devadesátých let zastihl Apple v nedbalkách. Někdejší náskok je ten tam, uživatelé nakupují levná PC a přichází grafický operační systém Windows od Microsoftu. Apple nestačí technicky, vývoj nové generace jeho operačního systému označované jako Copland končí neúspěšně. Jeho počítače zůstávají doménou už jen grafických studií, jenže i ty berou Windows útokem, z domácností vymizel.
Apple se rozhlíží po řešení a v té době jsou na trhu jen dvě firmy, které mu mají co nabídnout: nováček Be vyvíjející operační systém BeOS a Jobsův NeXT, jehož NeXTSTEP je léty prověřený systém postavený na nejprogresivnějších Unixových zásadách. V prosinci 1996 Apple oznamuje převzetí NeXTu za částku 429 milionů dolarů a Steve Jobs se vrací slavobránou do vedení Apple, prozatím jako dočasný výkonný ředitel.
Pro Apple začíná druhá nejslavnější éra v historii: Jobs prořezává portfolio produktů a definuje novou strategii: zaměřit se na domácnosti a koncové spotřebitele. A také dojednává překvapivé partnerství, za které mu fanouškové pěkně vycinkali, ale které se ukázalo být opravdu strategickým: 150 milionů dolarů do Apple investuje Microsoft, zavazuje se vyvíjet Office pro počítače Macintosh a Internet Explorer se stává výchozím prohlížečem počítačů Apple. Proč Microsoft pomohl svému rivalovi? V té době byl Microsoft vyšetřován pro porušení hospodářské soutěže a zoufale potřeboval, aby se na trhu udržel i jiný výrobce operačních systémů, aby nebyl monopolem. V porovnání s hrozícími postihy bylo 150 milionů dolarů pakatelem. A příchod nového tisíciletí ukazuje, že to byla velmi dobrá investice.
V roce 1998 vrací Jobs Apple na scénu domácích uživatelů, když představuje produkty „i“ – stolní domácí počítač iMac a notebook iBook. Oba jsou to jak designové, tak technické skvosty, jejich oblibu akceleruje v roce 2001 nový operační systém Mac OS X vytvořený z NeXTSTEPu. Ten je konečně důstojným protivníkem na trhu kralujícím Windows 98.
Jobs se poohlíží po segmentu spotřební elektroniky, kam by mohl Apple vstoupit. Jestliže Apple upadal u uživatelů v zapomnění, je třeba připomenout se jim odjinud, proniknout do domácností formou jiného digitálního zařízení. Jenže na přelomu tisíciletí byl trh rozdán a obsazen: digitální kamery, fotoaparáty, PDA a organizéry, to všechno mělo své silné výrobce a platformy, jimž by bylo těžké konkurovat. Volba padla na přehrávače hudby. Někdejší hegemonie kazetových walkmanů skončila s nástupem digitální hudby, jenže discmany přehrávající CD se u uživatelů netěšily takové popularitě. V té době se na trhu objevují první MP3 přehrávače, ale opatrně, velcí výrobci se bojí postupu autorskoprávních organizací, protože MP3 bylo v té době synonymem pro kradenou hudbu.
Jobs vycítil příležitost a nabízí „kompletní ekosystém“ – 21. října 2001 přichází hudební přehrávač iPod a slogan „1000 písniček ve vaší kapse“, jenže to už Jobs obchází hudební vydavatelství a přesvědčuje jej, aby mu umožnili prodávat své písničky přes jeho nový digitální hudební obchod s tím, že skladby budou chráněné před kopírováním. Vydavatelství, která v té době již chápou, že jejich analogové distribuci hudby ujíždí vlak a nebezpečí „pirátění“ hudby pomocí jednoduchých software jako Napster a Kazaa je příliš velké, souhlasí. Apple v dubnu 2003 spouští obchod s hudbou, v roce 2005 přidává i videonahrávky a o další rok později celé filmy. Jobs dosáhl dalšího obrovského průlomu na trhu, který trvá dodnes: přehrávačů iPod se dosud prodalo kolem 300 milionů kusů a elektronický obchod iTunes je celosvětově největším prodejcem hudby i pokud vezmeme v úvahu prodejce CD, prodalo se zde více jak 18 miliard skladeb. V oblasti digitální hudby je tržní podíl iPodů odhadován na 70 %.
Jobs také přináší do Apple strategii vlastních obchodů, značkových prodejen provedených v nápaditém vzhledu, které se stávají „centrem života Apple produktů“ v oblasti. Nápaditý marketing produktů je věc, která Steve Jobsovi nikdy nechyběla a jeho tradiční „keynotes“ u příležitosti představení nových produktů Apple jsou fanoušky značky označovány za „první vánoce“, protože při nich se fandové dozví „jaké produkty si letos koupí a kolik za ně utratí“. Oznámení, že na letošním lednovém veletrhu MacWorld nebude mít „keynote“ Steve Jobs znamenalo propad akcií Apple o půl miliardy dolarů, tak citlivé jsou akciové trhy na Jobsovu absenci.
Jobs také exceluje v dalším náročném úkolu. V roce 2005 padá definitivní rozhodnutí začít vyrábět od roku 2007 všechny počítače Apple s procesory Intel namísto dosavadního PowerPC. A vysvětlit tohle fanouškům a odůvodnit to před odbornou veřejností je velmi delikátní úkol. Dnes už je zřejmé, že jej Jobs zvládl na jedničku: nejenom, že změnu prodal fanouškům jako výhodu, ale výhodou se také skutečně stala, počítačů Apple se prodává stále více a jejich popularita roste nejenom díky sloganu „Vaše příští PC bude Mac“.
Rok 2005 je zlomový i z jiného pohledu, Apple se poprvé po deseti letech dostává nad úroveň obratů, jakou měl v roce 1995.
Triumf iPodů opakuje Jobs znovu, když v roce 2007 představuje mobilní telefon iPhone. Jednoduše ovladatelný, pro práci s internetem ideální „Mac, který umí i telefonovat“ se prodává v milionech kusů a od toho roku se stane povinností každého zavedeného výrobce mobilů představit alespoň jeden „iPhone killer“, který se pokusí napodobit jednoduché ovládání iPhone. Dodnes neúspěšně. A pak ještě jednou, na vzdory všem pochybám, opakuje triumf. To, kdyz v dubnu 2010 přináší iPad, tablety, které se doopravdy staly používanými a třídou zařízení samy o sobě.
Desetiletí druhého příchodu Jobse do Apple pomalu skončilo, opět symbolicky. Po posledních představeních produktů se objevují spekulace o Stevově zdravotním stavu, jeho vyhublost je tak nápadná, že se spekuluje o rakovině. Apple v praxi zkouší, jakou cenu má Jobsovo zdraví: v souvislosti se spekulacemi o Jobsově rakovině se akcie propadají o více jak miliardu dolarů a Apple se snaží situaci hasit. V lednu 2009 Jobs vydává prohlášení o svém zdravotním stavu, vysvětluje, že jde o hormonální poruchu a oznamuje, že si bere půlroční dovolenou, aby měl čas na rodinu a odpočinek. Analytici to považují za začátek jeho stažení z denního vedení Apple a spekulují, zda lidé, které si do Apple ostatně Jobs povětšinou sám přivedl, budou schopni jeho roli zastat.
Jobs jako manager
Úspěch Steva Jobse je o to pozoruhodnější, že se mu jako jednomu z mála lidí v průmyslu podařilo několikrát jej zopakovat. Fenomenální návrat do Apple a pozdvihnutí firmy k její někdejší slávě představoval strhující kombinaci vize a vůle vizi zrealizovat. Právě vize a vůle Jobsovi nikdy nechyběla v žádném z jeho podniků, i filmové studio Pixar patří mezi nejrespektovanější firmy v oboru, ačkoliv jej v roce 2006 pohltil Walt Disney výměnou za akcie v hodnotě 7,4 miliard dolarů.
S vůlí realizovat svou vizi také souvisí puntičkářství a perfekcionalismus, což bývá Jobsovi vytýkáno. Spolupracovníci si v některých rozhovorech stěžují na to, že musí produkt předělávat, dokud Jobs není spokojen, kritici o produktech Apple říkají, že jsou postavené tak, aby vyhovovaly jedinému člověku. Jenže zdá se, že řadě uživatelů to právě tak vyhovuje, produkty Apple vynikají jednoduchou ovladatelností a při práci s nimi se více staráte o to, co máte udělat, než o to, že počítač by chtěl, abyste s ním něco udělali. Byl to Jobs, kdo do počítačového průmyslu doslova protlačil uživatelskou přívětivost a jednoduchost, kdo odmítl z počítačů dělat stavebnice pro techniky, ale předměty denního používání.
Zdravotní problémy, především vzácná forma rakoviny slinivky břišní, jej ale dostihují. V srpnu roku 2011 odstupuje z postu šéfa Apple a nahrazuje jej Tim Cook, ten také představuje na speciální konferenci dne 4. října 2011 nový produkt Apple, iPhone 4S. Pragmatičtější redaktoři, jako jsem já, to chápou jako výzvu mít připravený nekrolog. Zlé tušení se stalo skutečností.
Už nebude žádná jeho legendární „one more thing“, už nebude žádné jeho legendární keynotes, ve kterém fanouškům oznámil, co si koupí k vánocům a konkurentům, co budou příští dva roky kopírovat.
Steve Jobs umírá 5. října 2011 v Palo Alto v kruhu rodiny. Svět jeho odchodem ztrácí nejenom legendu počítačového průmyslu, ale také velkého člověka.
A jak uvedl v soustrasném prohlášení Barak Obama: „Svět ztratil vizionáře. A největší poctou Stevovu úspěchu je možná právě fakt, že o jeho skonu se velká část světa dozvěděla právě skrze zařízení, která vynalezl. “
R.I.P.
, jsem i rád, že mám zakoupen '' jeho '' výrobek. 
